Hlavní navigace

Jak vypadají oblaka

Víte kam směřují vaše požadavky, zatímco si posíláte e-maily se svými kamarády nebo kolegy, sháníte nové kamarády na sociálních sítích, nahráváte a sdílíte svá videa na webu nebo jen vyhledáváte nové informace na internetu?
Jiří Kodera 19. 8. 2008

Sdílet

Všechny vaše požadavky směřují do obrovských datových center, která jsou distribuovaná po celém světě a která nabízí výpočetní výkon o jakém se světu ještě do nedávné doby ani nesnilo. Výpočetnímu výkonu, který tyto datová centra poskytují se v angličtině říká „cloud“ nebo „cloud computing“, tedy oblak.

Od počátku devadesátých let, kdy postupně začaly po celém světě vznikat služby jako Amazon, E-bay, Yahoo nebo Hotmail a o pár let později také například Google, vše postupně směřovalo k tomu, že aplikace se začaly pomalu přesouvat z našich osobních počítačů na internet. Protože každý z nás nejen konzumuje, ale také produkuje obrovské množství dat, které je nutné někde na internetu uložit, staví technologické firmy obří datová centra, která mají za úkol pojmout veškerou uživatelskou zátěž a také uložit a ochránit jejich data.

Moderní datová centra jsou dimenzována na obrovské objemy dat i uživatelů a tomu také odpovídající počty serverů. Při jejich stavbě se využívá posledních dostupných technologií a to nejen co se týče samotných serverů a jejich softwaru, ale také jsou nové způsoby výstavby takových center a hledání vhodných lokalit, kam centra vlastně umístit. Mezi největšími světovými technologickými firmami jako jsou Microsoft, Google a IBM se v současné době vedou tvrdé boje o to, kdo bude mít více výpočetní kapacity, aby byl schopen uspokojit stále rostoucí nároky svých uživatelů a mohl na „cloud“ nasadit více aplikací, které bude následně využívat ještě více lidí.

Microsoft slovy Billa Gatese například avizoval, že bude mít „mnoho milionů“ serverů a budou vzdáleně přes „cloud“ poskytovat vše, co nyní dodávají jako krabicový software.

Nenechte se ovšem mýlit, že obří datová centra staví pouze čistě technologické firmy, protože jedním z hlavních hráčů na tomto poli je například maloobchodní prodejce Amazon. Cesta od čistého internetového maloobchodu až po celosvětově významného dodavatele výpočetního výkonu v cloudu vedla přes hledání cesty k vlastní efektivitě.

Kromě rostoucí výpočetní kapacity se datová centra musí také soustředit na ekonomickou stránku věci. Je naprosto nezbytné, aby jejich provoz byl co nejekonomičtější. Dbá se proto na způsoby umístění serverů do prostoru, aby se šetřilo místem, nakupují se servery, které nepatří do tzv. enterprise kategorie, ale spíše levnější, které jsou také spolehlivé, ale jejich výměna je mnohem rychlejší a levnější. A v neposlední řadě je nutné také dbát na to, aby datová centra byla co nejekologičtější. Takto obrovská datová centra jsou natolik energeticky náročná, že po celém světe probíhají debaty, zde energetické soustavy jsou schopné poskytovat dostatečné množství energie pro takto náročné systémy.


Z důvodů úspory energií se datová centra staví ve strategických lokalitách podobně jako atomové elektrárny. Google například staví jedno datové centrum v Oregonu poblíž řeky Columbia, jejiž chladnou vodu Google využívá k levnému chlazení místností se servery. Microsoft zase ohlásil stavbu obřího datového centra na Sibiři, důvodem jsou opět především nároky na chlazení.

Na InformationWeek je možné najít fotky jednoho z obřích datových center Googlu, na kterém jsou jasně viditelné chladící systémy, které jsou přibližně stejně velké jako budova sama. Objem tepla, který je nutné z datových center odvádět je tak obrovský, že když chtěl Google rozšířit jedno ze svých datových center poblíž řeky, tak mu to úřady nedovolily, protože by vodu příliš ohříval. To jsou problémy, které jsme doposud znaly především ze staveb jaderných elektráren.



Vlastně přirovnání k jaderné elektrárně není příliš daleko od datového centra, protože kromě toho, že jeho služby se využívají velmi podobně (prostě strčíte kabel do zásuvky a začnete využívat službu), tak je nutné dbát i o bezpečnost zařízení a serverů uvnitř. Datová centra se tedy chrání nejen proti elektronickým útokům, ale musí být velmi dobře chráněna i proti živelným katastrofám a také fyzickým útokům.

Není se pak čemu divit, že náklady na výstavbu obřích datových center se pohybují v řádech stovek milionů dolarů. V souhrnu pak chtějí Microsoft a Google během roku 2008 investovat do výstavby těchto center kolem 4 miliard dolarů, což je i při dnešních padajících cenách dolaru přibližně 60 miliard korun. Takto ohromné investice svět počítačů nepamatuje a jsme opravdu svědky dramatického posunu od využívání výpočetního výkonu našich desktopových aplikací směrem k čím dál tím většímu využívání tzv. cloud computingu.

Autor se zajímá o software jako službu (SaaS), web 2.0 a jeho dopady a přínosy pro firmy (tzv. enterprise 2.0). Své postřehy z této oblasti píše na Jiko blog. Je duchovním otcem SaaS aplikace určené pro firemní znalostní databáze Abakowiki.

Autor článku

Něco jsme propásli?

Dejte nám vědět. Upozornit redakci Stahuj
Velice děkujeme za Vaše podněty