Google Chrome měl od počátku jednu velkou výhodu i nevýhodu – byl psán na zelené louce. Vývojáři tak mohli zasednout ke stolu a naplánovat strukturu prohlížeče a zdrojového kódu, jak to bylo v dané době ideální. Firefox oproti tomu řadu věcí podědil od staršího projektu a Chrome je i tak mladší o šest let, kdy rychlost a operační paměť počítačů byly už o něčem úplně jiném. Víceprocesová architektura Chromu umožňuje spustit záložku každého webu v samostatném procesu (jako by šlo o samostatný program), což výrazně zvyšuje stabilitu a bezpečnost.
Mozilla Firefox 54
Mozilla se pochopitelně léta snaží o něco podobného a za tímto účelem vznikl projekt Electrolysis. Ukázalo se, že cesta nebude snadná. Electrolysis nakonec do Firefoxu pronikl již o několik verzí zpět, avšak nefunguje na všech konfiguracích a je třeba jej ručně povolit na stránce „about:config“. Firefox 54 přichází s vlastním řešením, kdy existují čtyři samostatné procesy – pro vykreslování webů, pro uživatelské rozhraní, zásuvné moduly NPAPI a přehrávání multimédií. Pro panely existuje stále jeden proces. Načítání webů by tak např. nemělo zpomalovat „prohlížeč“ jako takový.
Zdroj: mozilla.com