Rutinní práce, které Mechanical Turk umožňuje administrovat jsou takové, které není schopen udělat sám počítač, ale zároveň je není schopen udělat ani jeden člověk nebo malá skupina lidí. Nástroj, který pomáhá řídit crowdsourcing, je skvělou pomůckou ve chvíli, kdy potřebujete vyřešit úkol, na který je v krátké době potřeba velké množství lidské práce.

Historie

Mechanical Turk je celosvětově jedinečná záležitost a tak snad již ze zásady musí být zajímavá i historie jeho jména. To je odvozeno od šachového automatu sestrojeného v 18. století německým vynálezcem narozeným v Bratislavě Wolfgangem von Kempelenem. Ten sestrojil šachový automat zvaný Turk (Turek) v roce 1770 a vydával ho za jakýsi "počítač", který umí hrát šachy tak dobře, že porazí i člověka. Automat byl tak dobrý, že mimo jiné porazil i Napoleona Bonaparte.

Nicméně, jak asi sami čekáte, jednalo se o podvod, protože uvnitř automatu se skrýval člověk, který partii šachu sehrál. Je však nutné přiznat, že i přes tento podvod, se jednalo o technicky velmi zajímavé a důmyslné zařízení. Každopádně výběr jména inspirovaný mechanickým strojem, který se navenek tváří jako umělá inteligence, která je však ve skutečnosti poháněná inteligencí lidskou, je pro Mechanical Turk více než příhodný.

Původně byl Mechanical Turk vyvinut jako aplikace pro vnitřní užití v Amazonu, pro nalézání duplicitních stránek popisujících jednotlivé produkty. Že se služba nakonec ukázala jako veřejně dostupná je celkem typický vývoj takových aplikací a to nejen ve firmě Amazon, kde podobným vývoj absolvovala i služba Amazon EC2 (cloud computing od Amazonu). Mimochodem právě tyto aplikační služby dělají z Amazonu mnohem více, než jen "pouhého" světově největšího internetového maloobchodního prodejce.

Mechanical Turk prošel několikastupňovým vývojem od čistě interní aplikace přes stádium, kdy úkoly byly nabídnuté k řešení jak zaměstnancům Amazonu, tak i široké veřejnosti. Tato druhá fáze obsahovala pouze úkoly, které potřeboval vyřešit sám Amazon a až v poslední fází, ve které se Mechanical Turk nachází dnes, bylo umožněno, aby do systému mohly vkládat úkoly i jiné firmy.

Typy úkolů

Protože řešit cizí úkoly by asi nikoho nebavilo příliš dlouho, jsou lidé za plnění zadaných úkolů placeni. Ceny za řešení se pohybují v různých cenových relací, od několika centů až po několik dolarů. Ceně úkolů však také odpovídá jejich složitost. Dají se plnit úkoly jako psaní recenzí na ulice v zadaných městech, nebo obstarávat fotky mobilních telefonů, nebo přepisovat čas ze slovního zadání do číselné verze.

Co se týče úkolů, které se dají přes server plnit, poutavé je i jejich pojmenování. Jmenují se HIT, což je zkratka pro Human Intelligecne Task (úkoly pro lidskou inteligenci). Zajímavé mi to přijde z důvodů cyklů, kterými svět prochází. Nejprve byly pouze lidmi řízené úkoly pro lidskou inteligenci, následně přišly lidmi řízené úkoly pro umělou inteligenci a nyní jsou zde stroji řízené úkoly pro lidskou inteligenci. Pravda, na počátku zadání jsou stále ještě lidé, ale to nemusí trvat věčně a pokud bychom to hodně zjednodušili, tak by lidé pracovali čistě ve službách strojů a to už je skoro Matrix, ne?

Na koho je MT cílený?

Mechanical Turk má dvě cílové skupiny. Jednou jsou firmy, které zadávají své úkoly. U firem je to jasné. To co nelze udělat jinak, než za pomoci lidské inteligence a zároveň je velmi časově náročné, tak se přes Mechanical Turk dá vyřešit poměrně elegantně. Viděl jsme například úkol, kde lidé barevně značili lampy u silnice na tmavých fotkách, kde počítač nemohl proti tmavé deštivé obloze šedý sloup lampy rozeznat, ani kdyby moc chtěl.

Druhou cílovou skupinou jsou lidé, kteří si na Mechanical Turk mohou vydělávat. Ani zde však služba není pro každého. Spíše naopak, protože výdělky nejsou nijak zázračné a zvláště při dnešním nízkém kurzu dolaru se asi většina z nás hodinový výdělek naprosto nevyplatí. Cílová skupina pro řešitele úkolů jsou prý masy lidí v Indii a Číně, pro které jsou i nízké příjmy zajímavým přilepšením do jejich napjatých rodinných rozpočtů.

Stručně řečeno v našich podmínkách je Mechanical Turk spíše vhodný pro firmy, které pomocí něho mohou nechat vyřešit kdesi v Číně své rutinní a časově náročné úkoly.

Mechanical Turk ve službách dobrovolníků

Posledním zajímavým užitím je využití pro hledání ztracených prominentů. Na Mechanical Turk jsou uloženy mapy oblasti, kde se předpokládá, že se pohřešovaná osoba nachází a dobrovolníci potom ?pročesávají? elektronické mapy centimetr po centimetru a snaží se nalézt známky po pohřešovaných. Takto bylo pátráno i po miliardáři Stevu Fossettovi, bohužel však bezúspěšně.

Podobné projekty

Ačkoli je Mechanical Turk jedinečný projekt, tak na podobném principu funguje také služba Yahoo! Answers, která umožňuje komukoli na světe položit nějakou otázku a ostatní lidé mohou poskytnout odpověď. Ve hře je pak získávání bodu, které uživatelé dostávájí za různé aktivity vykonané na serveru. Za položení otázky se odečítají body a tak se nikdo nemůže věčně pouze ptát.

Ještě si neodpustím odbočku na snad nejvtipnější otázku, kterou jsem na Yahoo! Answers viděl. Věřím, že v takovou chvíli body docházejí velmi rychle.

Mezi další projekty, které využívají podobných principů patří také projekt SETI@Home, ale zde lidé neposkytují lidskou inteligenci, ale pouze volnou kapacitu svého počítače, který provádí výpočty zadané řídícím mechanismem. V tomto případě se jedná o tzv. grid computing.

Autor se zajímá o software jako službu (SaaS), web 2.0 a jeho dopady a přínosy pro firmy (tzv. enterprise 2.0). Své postřehy z této oblasti píše na Jiko blog. Je duchovním otcem SaaS aplikace určené pro firemní znalostní databáze Abakowiki.