Podmínky používání jsou v digitálním světě pro leckoho z nás pouze trpěný řádek textu a zaškrtávací políčko. Aby také ne, když jejich pročtení by často zabralo více než jeden nudný večer a k jejich přesnému výkladu byste si navíc museli najmout snad menší armádu specialistů na mezinárodní právo. Z řady nevybočuje ani Facebook, jehož 1,3 miliardy uživatelů bez výjimky souhlasilo i s faktem, že na nich mohou být prováděny experimenty. Většina z nich je, pravda, na úrovni hledání nejlepší polohy pro reklamu, umístění nejrůznějších typů tlačítek apod. Kromě nijak objevných a nepřekvapivých snah o zefektivnění reklam a monetizaci se však mnozí uživatelé Facebooku občas potkají i s pokusem, který je čistě vědecký a jde mnohem dále za horizont běžných marketingových účelů. Příkladem budiž experiment s ovlivňováním nálady vybraného vzorku uživatelů nebo zvýšením volební účasti v USA.

Profil pracovní skupiny Facebook Data Science

Profil pracovní skupiny Facebook Data Science

V prvním případě se jednalo o ověření a "změření" tzv. emocionální nákazy, která byla pojata jako teorie, že nálada přátel může vychýlit tu naši stejným směrem. Odpovědná vědecká skupina šla na věc tak, že po určitou dobu filtrovala, jaké příspěvky se danému vzorku uživatelů na "Zdi" zobrazí a které nikoli. Zprávy pak byly jednoduše klasifikovány na ty s pozitivním či negativním vyzněním. Dle výsledných statistik se skutečně uživatele "nakazit" podařilo, avšak vedlejším efektem mohlo být i to, že se nám některý známý mohl najednou jevit jako extrémní pesimista či depresemi trpící jedinec. Experiment s možností ovlivnění voleb pak proběhl v roce 2010, kdy se ve volební den 61 milionům uživatelů objevila zpráva, že by měli jít volit s tlačítkem "I Voted", adresou volební místnost a fotkami přátel, kteří již odvolili - účast zřejmě skutečně stoupla. V sociálních sítích se tedy skrývá obrovský potenciál i pro tzv. sociální inženýrství, což je jistě věc, o které by se mělo začít více hovořit. Nikdy totiž nelze vyloučit (i nepozorované) zneužití určitými zájmovými skupinami. S postupem času a se zvětšujícím se počtem členů mohou být totiž sociální sítě vůbec nejvlivnějším médiem (resp. platformou pro ledasco).

Zdroj: wsj.com